230 let dlouhá historie.
Na místech, kde se nachází Hájenka pod smrkem stál první dům již v roce 1796. Postavil jej Johann Bayer, který pozemek zakoupil od Vratislavského biskupství. To jej využívalo na průzkumné práce ohledně ložisek zlata ve zdejší oblasti. Rodina Bayerů zde žila 40 let, poté se začali majitelé střídat.
Ve službách obce
V roce 1902 zakoupila dům obec Buchbergsthal (dnešní Železná), která jej využívala jako chudobinec. V této éře zde pobýval také ve zdejším kraji známý košíkář Adolf Profs.
Ve stejné době zde obec zřídila také byt pro obecního policistu, který mimo jiné zajišťoval také poštu pro celou obec. V kronikách lze dohledat plány radních na nové vytápění domu, komín či také výstavbu dřevník. K tomu však již nedošlo. Obec totiž dům v roce 1919 prodala Vratislavskému biskupství, které se rozhodlo přestavět dům na moderní fořtovnu pro nadlesního buchbergsthalského revíru.
Ve prospěch lesa
Této velkolepé přestavby se ujal vrbenský podnikatel a zároveň také dřívější starosta Vrbna pod Pradědem Josef Nitsch. A roku 1923 představil plány nové hájovny. Stavba zděného přízemí a dřevěného 1. patra stála 242 723,90 Kčs a padlo na ní 146 m3 dřeva z místních lesů.
Alfred Michael Schoss
Prvním nadlesním, který zde působil a užíval si pohodlí zdejší hájenky byl Alfred M. Schoss se svojí ženou. Do místního revíru přišel z Javorníku. Jako veterán z 1. světové války, zde nejspíš sepsal své vzpomínky z tohoto období, které následně vyšly i knižně. Byl vášnivým fotografem. Právě jemu vděčíme za spoustu historických fotografií naší hájenky. Alfred M. Schoss byl také malířem. Jeho obrazy můžete dodnes vidět vystavené na zámku Jánský vrch. Během svého působení v Buchbergsthalu se zasazoval o navrácení kamzíků do Jeseníků. Až půjdete na procházku do zdejší přírody a nějakého potkáte, vzpomeňte si na Alfréda.
Nadlesní František Růžek
V roce 1932 vystřídal Alfreda Schosse ve funkci nadlesního v revíru Železná jeho dlouholetý přítel František Růžek. Přestěhoval se sem z Bílého Potoka, kde se mu narodily dvě dcery, Vilma a Helena. Hájovna v Železné se jim stala domovem na mnoho let. Místo obklopené lesy a nádhernou přírodou poskytovalo ideální podmínky pro výchovu dětí i každodenní práci lesníka. Je třeba doplnit, že Wolfseifen – někdejší název pro osadu nad Železnou – je dnes součástí samotné Železné. V této oblasti tedy Růžkovi žili až do konce druhé světové války.
Po jejím skončení se rodina vrátila zpět na Bílý Potok, kde František Růžek pokračoval ve své lesnické kariéře. Hájenka ve Wolfseifen byla mezitím vlivem poválečných změn a zestátnění převedena do majetku státu.
Majetek státu
V důsledku konfiskace a znárodnění majetku, ke kterému došlo 13. dubna 1948 připadla hájenka státu. Novým majitelem se stalo Podnikové ředitelství Státních lesů v Krnově, které vzniklo již v roce 1945.
Hájenka jako středisko ROH
Novým majitelem hájenky se v roce 1968 stala Nová Huť Klementa Gottwalda (NHKG), národní podnik sídlící v Ostravě-Kunčicích. Správa hájenky byla svěřena Československému svazu mládeže (ČSM), který působil při tomto podniku. Tím byl osud hájenky zpečetěn – měla se proměnit v rekreační středisko ROH (Revolučního odborového hnutí), určené pro odpočinek a volnočasové aktivity zaměstnanců hutního podniku. Plány byly veliké, ale naštěstí k zásadním přestavbám nedošlo. Ze záměru se upustilo a hájenka byla opět určena k prodeji.
Chcete i vy zažít kouzlo ubytování v naší hájence? Rezervujte si svůj pobyt již nyní.
